Re: Podezření na týrání dětí - jak byste se zachovali?

od té doby co mám děti jsem hypersensitivní na dětský pláč ( takový ten zoufalý, vyděšený nebo "bolestivý") nesnesu to - jak se znám já bych prostě okamžitě šla. zazvonila, ženské, pokud by otevřela, bych se natvrdo zeptala co se děje, proč její děti řvou - pokud by jasně logicky vysvětlila co se děje (mám taky děti, taky mi občas rupnou nervy, taky na ně někdy zařvu(sprostě ale nikdy) - ok, pokud bych měla stín podezření, že dětem je ubližováno - nesnesla bych to - ženské bych tvrdě pohrozila, sociálkou,policajty, odebráním soc.dávek a já nevím vším čím - a stejně asi bych tu sociálku informovala předběžně, at´ženskou zkouknou- prostě já bych jednala-znám se, i když bych pak měla třeba potíže. Můj muž by mě naopak celou dobu tahal domů at´se do ničeho nepletu ))) Plno věcí řeší s nadhledem, ale ubližování dětem nesnesu i za cenu, že to byl falešný poplach.