Re: Můžou dítě vyloučit ze školky?

Taky jsem tohle řešila, ale nakonec to u obou synů "ponechala osudu" a časem se všechno srovnalo. Za nejdůležitější považuju, že se nepočurává a nepokakává, to by byl opravdu problém, ale ty ostatní věci? To se opravdu srovná.

Starší syn před nástupem do školky naprosto bojkotoval oblékání, sám to nezvládl, úplně to nenáviděl, taky neuměl pořádně pít z hrnku, jenom z hrnku s tím pítkem a i když jsme vyzkoušeli vše možné, tak se to před nástupem do školky prostě nenaučil. Jezení příborem bylo jakž takž, ale žádná sláva. Taky hrozně špatně chodil do a ze schodů, bál se. Smrkat se naučil snad až v první třídě a dodnes mu to musím připomínat

Byl jako "pozadu" v takových těch běžných denních činnostech - sebeobsluha a šikovnost. Zato byl ohromně vnímavý, uměl všechna písmenka, výborná paměť a takový hodný tichý kluk to byl. Nástupu do školky jako prvomatka jsem se bála hrozně, prosila jsem učitelku, aby mu pomohli. Měli jsme štěstí, že první 2 roky chodil do takové polosoukromé montessori školky, kde bylo jenom 20 dětí a učitelky měly čas se každému dost individuálně věnovat. Pamatuju jako dneska, že jsem tam první den nesla ten jeho hrníček s pítkem a prosila, aby mu tam dali vodu, že on se nejlíp napije takhle

Mladší syn skvěle zvládal pití, oblékání, smrkání atd. - vše v pohodě. Jenomže je to drak, který neposedí, nedávno mu bylo 5 a bude už předškolák a já zírám, jak ostatní dětičky krásně malují, kreslí, vybarvují, neřku-li už poznávají a píší písmenka a jeho tyhle věci absolutně nezajímají. Zato je velice manuálně zručný a tak nějak víc "v reálu" než byl ten starší.

Já bych se nebála, holčičku nestresovala a ono se to opravdu ty dovednosti časem srovnají. Ten starší byl v těchto věcech opravdu "opožděný" a všechno dohnal