Re: Chumelenice

Štěpánko, já to neberu jako kritiku, jen uvažuju nad tím, že doba a děti jsou opravdu jiné. Když my jsme byli malí, tak moje sestra chodila do 3.třídy a musela zvládnout mě - prvňáka a nejmladší, do jeslí, měla 2.5. Rodiče pracovali a asi to fungovalo. Asi nebylo tolik hyperaktivních dětí, nebo se o tom tak nemluvilo.
A s tím zamykáním, Pavel je hodně roztržitý, ale psala jsem to hlavně z toho důvodu, že když se něco stane, tak za všechno můžu já. Ta jeho první reakce, dokáže mi i dost vynadat. Pak se zklidní, ale omluvu nebo uznání své chyby od něj nikdy neuslyším.
Květuška je tady se mnou, pojedeme k té doktorce i s Lojzíkem. Oba se v noci počurali. Přestalo sněžit, tak snad dojedeme, protože cesty jsou neupravené. Cestáře tato situace zaskočila.