Rozešla jsem se a cítím se provinile

Před pár dny jsem se rozešla s mužem, se kterým jsme byli spolu přes rok a půl. Měli jsme problémy, které bohužel nechtěl ani vidět, ani řešit. Rozcházela jsem se s ním dva týdny, natřikrát, nikdy jsem to nedokázala dotáhnout do konce (i když jsem věděla, že už se vě mě něco zlomilo a že už takhle dál NECHCI). On mi teď neustále opakuje, že mě miluje, uvědomuje si své chyby, chce je napravit, chce najednou spoustu věcí, za které bych ještě před několika měsíci dala život. Nedokáže pochopit, jak mi to najednou může být jedno, vždyť se přece snaží a já bych to měla ocenit!

Na jednu stranu si jsem rozchodem jistá, na druhou stranu si asi opravdu vše uvědomil - bohužel pozdě. Jsem děsně empatická, cítím se vůči němu hrozně provinile, vidím, že tím trpí. Nechci to ale vláčet s sebou, nechci se cítit blbě, protože vím, že je blbě i jemu. Jak s tím pracovat? Je nutné omezit kontakty? Smazat se z FB, telefonu a tak? Přijde mi to dětinské, ale nevím, třeba by mu to pomohlo.