Re: Kamarátíte s maminkama kamarádů vašich dětí?

Tak tedy...já myslím, že dokážu sebekriticky přiznat, že umím čas trávit i dost plytce...ale tak,jak se mi líbí...:))

Ale k otázkám:

a) pokud je "Franta" na hřišti, což nebývá nijak často, hřišti se dost vyhýbáme a pokud jej navštívíme, je to max. na 2O minut, víc nedávám já...a naučeně - přiznávám, asi i syn...tak prostě proletíme houpačku, klouzačku, prolejzačku a jdeme dom...max. občas ještě s někým zajdeme,ale s výše uvedeným programem, prostě posedávat na lavičkách a čučet mě neba, no...nepyšním se tím,ale je to prostě tak

b) dokážu být komunikativní, udržuji konverzaci vcelku snadno, ale ke "kůži" si prostě nikoho jen tak nepustím...odjakživa. Nemám jen staré známé, občas se "přifaří" i někdo nový, ale jsou to opravdu velmi specifické situace a tyto lidi projdou nijak nezáměrným "testem", bývá to spontánní, ale netradiční, neplánované, "pocitové", u mamin na hřišti nebo jen tak "přes ty děti" se mi to prostě nestalo, nějak jsem se přes ty čisticí prostředky, plenky a srovnávání vývoje v budování dalšího vztahu dál nedostala