Re: Sousedské vztahy na vesnici

Z tvých dodatečných příspěvků cítím despekt. Všechny ty věci, o kterých píšeš, nesouvisí přímo s vesnicí, ale se schematickým zobecňováním.

Sekání trávy v osm a tvůj problém, že ti v tu dobu usíná dítě, bys měla i ve městě, kdyby ti pod okny cinkala tramvaj, bydlelas nad music-clubem, restaurací, u nádraží, sousedila bys s puberťákem, co miluje techno ... Prostě bys nepsala, že měšští jsou jednodušší a zavřela bys okno a pomyslela si cosi o smůle nebo bezohlednosti.

Kdyby byl u sousedů v bytě zavřený celý den pinčlík a vyl, se stížností a udáním bys měla stejnou pravděpodobnost "záchrany" i "odplaty".

To že tě nebaví řeči tchánovců dle mě nesouvisí s tím, že bydlí na vesnici mezi prosťáčky, ale tím, že nežiješ jejich osudy, jejich historii, v jejich prostředí. Nudily by tě, i kdyby bydleli v paneláku a vykládali ti o intelektuálních setkáních v nekuřácké restauraci s přítelkyní z opery. Protože to je jejich život, ne tvůj.

Jsi "nekolektivní", to není tělesná vada , pravděpodobně bys s tím pocitově méně "narážela" ve velkém městě, protože tam to je anonymnější.

Jediné pálení větví - a to je důsledek faktu, že údržbu zeleně ve své okolí za tebe nedělá nějaká firma placená radnicí z daní, ale děláš ji sama. Máte zahradu starší než pět let? protože pak prostě nějak větve pořešit musíš. My náplavy si to řešíme na jednom nezastavěném pozemku velkou hromadou, kterou pálíme na čarodějnice (zimní řez stromů a vánoční stromky) a pak koncem léta, tak na buřty.