Re: Syn si obtížně zvyká na školku

U nás momentálně (snad, nechci říkat hop) zabralo to, že ho tam jednak vodí manžel, který to snáší lépe než já. Školku jsem byla vybírat se synem poté, co se nám nelíbila ta první. Ale to byla náhoda, že nám to takhle vyšlo. Takže mu teď říkám, že školku si vybral, do nějaké školky se chodit musí. Pomohlo, že jsem mu připomněla, co vše už zvládnul a umí, vypíchla jsem to, co třeba jiní lidé neumí. Proto věřím, že zvládne i školku, ačkoliv to je pro něj ze začátku těžké. Zdůraznila jsem, že těžké je to pro všechny děti, a že se od něj nečekají žádné výkony. Že bude stačit, když bude pozorovat, co děti dělají. Tak dneska šel do školky s tím, že teda a no, ale že hrát si nebude, že se jde dívat. Ale tak každé dítě je jiné, na každé platí něco jiného. Ale řekla bych, že svou nejistotou člověk dává dítěti najevo, že mu tak úplně nevěří, že to zvládne. Takže jistota, rozhodnost a vlídnost. Ale teda teď jsem chztrá, ale sama jsem se ve školce sesypala jak domeček z karet.