Re: Každá žena chce být "zbožňována"

On mi něco takového řekl poprvé v lednu a od té doby asi 5x. Pak někdy řekne, že já ho údajně k takovým řečem doháním, ale nikdy se neomluví. Je to jeho první manželství, s žádnou ani nebydlel, ženil se ve 40, do té doby žil s matinkou, která je tichá a asi svým (20 let mrtvým)manželem ušlapávaná.
Manžel svádí rozbroje na moje rodiče, že v souvislosti s přístavbou, na které můj táta většinu udělal, to všechno vzniklo. Je totiž typ, který není schopen se s nikým domluvit, jak není po jeho, začínají trucy. Táta si to ani neuvědomuje, on si do práce taky moc kecat nenechá, manžel nabyl dojmu, že tady o ničem nemůže rozhodovat a od té doby se takto chová, i když už před stavěním byl chladný, nevšímavý. Třeba mě mrzí takové maličkosti jako že pro mě nic neudělá, třeba když vstává první, dělá si čaj, neudělá ho víc, nebo že se nikdy nezeptá, jak mi je, co jsem dělala, když začnu mluvit o práci, koulí nudně očima vzhůru, vyčítá mi, že prý říkám pořád já a ne my. Asi bych kvůli němu měla mykat. Každý máme svůj účet v bance, tak když řeknu : Mám na účtu...., je zle, že jsem neřekla : My máme na účtu. Ale já to pro sebe nehromadím ani nezatajuju. n mě asi bedlivě pozoruje, co jak kdy řeknu, aby měl záminku k vyvolání dusna.
Prodej domu by znamenal najít tři byty, protože dole bydlí mí rodiče, v domě strávili celý život a asi těžko by se smiřovali s odchodem do garsonky nebo domova důchodců, opravdu bych jim to na stará kolena nechtěla připravit.