Re: Dar dospělým dětem - přihlížet k životnímu stylu?

Díky všem, víceméně s vámi všemi souhlasím :)
Tedy za sebe se domnívám, že rodič nemusí dávat nic, pokud dá, je to jeho rozhodnutí (ale musí počítat s tím, že třeba vyvolá zlou krev). Původní rozdělení mi přišlo poněkud nespravedlivé, protože "slušňák" byl bit za to, že je zodpovědný - "ty to všechno zvládneš, ale co chudák tvůj sourozenec, tomu musíme pomoct", což je bohužel častý model...
Jinak naštěstí oba sourozenci tvrdí, že jim na tom nezáleží, že se vzájemně podpoří a tak to snad vztahy nenaboří. Ten kdo lamentuje nad "ubohým poškozeným dítětem", je paradoxně druhý z rodičů, kterému do toho nic není.

Jediný problém vidím v tom, že "bohémské dítě" dostalo jakýsi příslib s nevyjasněnými podmínkami a ten nebyl dodržen. Což bych já jako rodič brala asi nejhůř - že se nedodrží, co se řeklo. Takové věci podle mého musí mít jasné podmínky a na domluvě je nutné trvat. Buď neslibovat, nenaznačovat nebo pak dodržet slovo.