Re: Střídavá péče

Klepetko, když už jsem usoudila, že pro dítě bude lepší, když nebudeme žít s otcem, tak jsem k tomu důvody měla. Přesto to neznamená, že by měl z života mé dcery zmizet - je to její otec, ať už se ke mně choval jak chtěl. Snažím se nedělat problémy a repektovat rozhodnutí. Nehodnotím, jestli jsou a nebo nejsou podle mé vůle - prostě repsektuji a domnívám se, že styk otce s dcerkou je nadstandardní.

Protože rodiče spolu nemohou žít neznamená, že by dítě mělo přijít o domov, stálé místo, zázemí a měl se z něho stát týdenní cestovatel mezi dvěma hotely.. nebo i třemi, jako v našem případě. Navíc má dcera dlouho k otci hledala vztah - on si nepřál její narození a nestaral se, jako jiní tatínci - nekoupal, nepřebaloval, nevstával k ní v noci.. do školky s ním nechtěla chodit, dodnes s ním nechce k lékaři a z jeho návštěvy na třídních schůzkách měla vážné psychické trauma.. Ne, že bych ji k tomu "zmanipulovala já" - to ona si sama z toho života odnesla.. (těžko se to dnes vysvětluje a hlavně dokazuje... ale v té holčičce toho hodně zůstalo, a to jsou důvody, proč chce žít s maminkou..)