Re: Rozmyslela jsem si to.

jj, taky si pamatuju ten pocit, že bych radši rodila nosní dírkou nebo uchem.... A o anglinu se neboj, já jsem plácala takové nesmysly česky, k česky mluvícímu personálu, že mi nerozuměli úplně stejně, jako kdybych mluvila tatarsky. Ještě že tam byl muž, respektive dítě se narodilo bez ohledu na mou komunikační nedostačivost . A je fakt, že při druhém porodu se ke mě chovali jako k někomu, kdo už ví a zná a tak nějak mě to samotné dodalo odvahy, že to fakt šlo . Tak budu držet palce!