Re: Je pro vás život pořád výzva nebo fungujete už spíš na autopilota?

hm..fisperando a kolik ti je - mas rodinu ?

Ja mela kolem dvacitky obdobi, kdy jsem mela nekdy pocit, ze hraji hlabni roli v donrodruzno-romantickem filmu. Svet byl otevreny, vse bylo mozne, bla,bla

Ted - uz to tak neni. Je mi 37, mam dve deti, praci, domacnost - mym kredem je prezit, vse zvladnout zaplatit, stihnout - a to misto na improvizaci, nove moznosti - proste neni. Mozna, ze kdybych mela dost penez, abych nebyla tak svazana - ale kdo to opravdu ma? Nekdy me to depti, ze se neprobouzim do dne plne nadeji, ale proste to tak je.

Nekdy mam pocit , ze muj vnitrni plaminek skomira, ale na druhou stranu - myslim, ze jsem dobra matka, ze moje deti vyrustaji dobre, davam ji lasku a oni davaji lasku me, jsou krasne chvile - tak to je proste ted moje uloha. A neznamena to, ze jsem jen doma, mam taky svoji praci, kamaradky, se kterymi si pravidelne vychazim, chodim do divadla...

A vlastne- vyzva je pro me zivot sam. Jen se meni ty podminky a priority.