Re: Spánek dvouleťáka a časté buzení

Nevím, jestli je na to nějaký lék, krom toho, že z toho časem vyroste... My taky nespíme celou noc, proto to dělám tak, aby MĚ to co nejmíň obtěžovalo. Muž doteď spí ve vedlejší místnosti, přemýšlím, jestli společný spaní někdy ještě obnovíme

Malý taky kvičí v noci v podstatě ve spánku v několika verzích:

a) kvikne (to mě probudí), ale přetočí se a usne sám
b) kvíká a vrtí se u toho (zjevně hledá vhodnou spací polohu), buď ji sám najde a spí dál nebo ho prostě přepolohuju, příp. strčím dudel do pusy, a spí dál - když nezasáhnu, tak to pokračuje tím, že se rozeřve a posadí se se zavřenýma očima na posteli a řve, takže stejně pak musím zasáhnout
c) rovnou začne plakat, pak mu strčím flašku do pusy, párkrát se napije a spí dál.

Většinou je to 3x za noc - půlnoc, 2 hodiny a pak mezi 5-6 hodinou. Prostě si myslím, že je v té citlivější fázi spánku, možná sny???, tak kvičí. V ostatních fázích spí tvrdě, bez hnutí, skoro ani dýchat ho neslyším, jak tichounce krásně spinká... Takže to beru tak, že to schválně nedělá, proto ho vyřvávat nenechávám, mám ho při ruce, ani nerozsvěcím, ani nevstávám, čapnu ho, položím, strčím dudel, strčím flašu, zkontrolluju boky, že není pročůraný a můžeme spát dál. Myslím, že z toho vyroste. Dospávám buď s ním v odpoledním spánku (tak 1x za týden) nebo o víkendech (díky za zlatého tatínka).

Vůbec si nemyslím, že je to tak zlé - kamarádka sice tvrdila, že moje dítě spí děsně, ale její tříleťák se taky průměrně 2x za noc budí (jednoou čůrat, jednou napít), rozdíl je jen v tom, že on se probudí opravdu, zakňučí "čůrat" a ona musí vstát, rozsvítit, nachystat mu nočník atd... Pití už si obstará sám. Takže uvidíme, kdy to bude lepší