Jo a já vychovávám ty malé nenadrtálce, protože sama také nemám problém se najíst lžící a když není jídlo, které by bylo potřeba krájet (rýže nebo těstoviny, omáčka, maso na kousky - guláš nebo játra), tak si ho naberu na hluboký talíř a sním lžící, když mám zrovna chuť.
Naopak špagety nesnáším jíst lžící. Ne že bych to neuměla, ale prostě mi to nevyhovuje, raději používám jen vidličku a najím se s ní natolik slušně, abych nepohoršovala okolí.
Dětem jsme dávali příbor od malinka, teda alespoň vidličku, nakrájet maso se ale stejně naučily až v předškolním a některé až v mladším školním věku. Jedna maso do té doby nejedla vůbec, ostatní zase nebyly tak šikovné...
Jedna z holek si bere lžíci prakticky ke každému jídlu a jak to jen jde, tak ji používá, kupodivu po talíři nic nehoní, v pohodě se nají...učím ji, jak to má dělat s ohledem na ostatní (takže třeba ve škole), vysvětluju, ale doma ji klidně lžící jíst nechám. Jiná si bere pouze příbor a omáčku raději nechá, než aby si na ni vzala lžíci. Zbylé dvě si berou příbor i lžíci, tou občas dojídají tu omáčku, protože další varianta, jak o ni nepřijít, je vylízat talíř

. Co vím, tak v jídelně ve škole se chovají v souladu se společenskými pravidly....
Jak to měly holky ve školce, si nepamatuju, u jejich jídla jsem nikdy nebyla a ony si na nic nestěžovaly...