Re: Dovedete si představit, že byste žily v registrovaném partnerství se ženou?

Jani není zač. S manželem je to blbý, ale není to z jeho strany taky trochu citové vydírání? Můj muž to zkoušel taky, tedy až poté, co já se pevně rozhodla, chtěl zkusit manželskou poradnu(chvályhodné,leč v té chvíli už zcela zbytečné),dokonce nabízel soužití ve třech No sebevraždou vyhrožoval taky, naštěstí planě. Dneska je spokojený, že mu nikdo doma nedrobí a nedělá binec, s dětmi vylepšil vztah o 100% a i my dva jsme schopni spolu podnikat běžné kamarádské aktivity. I já byla jeho první žena, brali jsme v mých 19 letech, on je o osm let starší. Taky jsem měla výčitky, že ho nechám samotného(nemá už rodiče, se sourozenci se nestýká), měl jen děti a mne. No jenže jsem si řekla na co vlastně čekám?! Až mi bude 40,50 let a děti budou dospělé? Co pak, bude to snazší? Život máme každý jen jeden, řekla jsem si, že ho musím žít, jak nejlépe umím pro sebe i své děti. U nás to bylo "snazší" o to, že on a starší dcera měli hodně špatný vztah a tak to byla úleva nejen pro mne, ale i pro jedno z dětí. Druhá dcera(manželem odmalička velmi protěžovaná) to brala taky pozitivně, i když její vztah s tatínkem zůstal stejný, jako před rozvodem, v podstatě nebylo co zlepšovat. Dětem bylo v té době 9 a 14let. Dodnes mi starší dcera párkrát do měsíce říká, jak je ráda, že jsme taková rodina, jaká jsme, zvlášť teď, kdy přibylo miminko si to uvědomujeme všechny čtyři. Držím palce, ať vše dopadne dle tvých představ, ať už je to jakkoliv.