Re: Je možné, aby mezi kritérii přijetí do MŠ vůbec nebyl věk dítěte?

V případě upřednostňování dětí učitelů, zaměstnanců obecního úřadu atd. se tedy sice o aplikaci diskriminačního kritéria nejedná, přesto je takové jednání v rozporu s ustanovením § 7 odst. 1 správního řádu, zakotvujícím zásadu procesní rovnosti a nestrannosti správního orgánu. Je třeba opět zdůraznit, ţe účast na předškolním vzdělávání je právem dítěte, nikoliv jeho rodiče. Právo kaţdého dítěte na vzdělávání má přitom stejný obsah a rozsah. Neexistuje ţádné logické zdůvodnění pro závěr, dle něhoţ by děti zaměstnanců veřejného sektoru měly mít silnější právo na předškolní vzdělávání neţ jejich vrstevníci, jejichţ rodiče jsou zaměstnáni v soukromých společnostech nebo jsou samostatně výdělečně činní nebo třeba nezaměstnaní. Přístup ke vzdělání je právem kaţdého dítěte,43 a nesmí být proto odvozeno od typu zaměstnání jeho rodičů.
Kritéria tohoto druhu jsou zřejmě ustanovena s ohledem na faktický, sekundární účel předškolního vzdělávání; tj. formy pomoci poskytované rodičům. I z tohoto hlediska však není ospravedlnitelné, ţe by kritéria měla zvýhodňovat pouze rodiče dítěte zaměstnané ve veřejném sektoru.
V této souvislosti vyvstává otázka, zda je vhodné, aby subjekt veřejného práva při výkonu úloh státní správy nakládal s určitým veřejným dobrem jako se statkem slouţícím k odměňování nebo podpoře úzce vymezeného okruhu osob. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je moţno státní moc uplatňovat jen v mezích zákona.44 Ţádný předpis neumoţňuje zvýhodnit na základě správního uváţení některé skupiny zaměstnanců, podobná kritéria mohou být naopak v rozporu se zásadou nestrannosti správního orgánu ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 správního řádu. Proto nelze dospět k jinému závěru, neţ ţe je aplikované zvýhodnění neoprávněné.45 Uplatňováním kritérií tohoto druhu bude také v konečném důsledku
42 Viz Commitee on Economic, Cultural and Social Rights: General Comment No. 20, s. 7, 8, 11. Dostupný na webové stránce: http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G09/434/05/PDF/G0943405.pdf?OpenElement
43 Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona mají ţáci právo na vzdělávání a školské sluţby.
44 Podobně i čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR.
45 K závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7030/31, který konstatuje, ţe nadřízení úředníci státní správy a funkcionáři nejsou oprávněni přiznávat státním zaměstnancům výhody, které nejsou stanoveny
15
docházet například k tomu, ţe do mateřské školy bude přednostně přijato dítě matky, která pracuje jako uklízečka v základní škole, před dítětem matky zaměstnané na stejné pozici u soukromé společnosti. Pro takové jednání není ţádný ospravedlnitelný důvod. Veřejné statky by se měly dostávat kaţdému bez neodůvodněného rozlišování.