Podélné parkování:
zastavíš asi 50 cm vedle auta, které je před místem k parkování s tím, že zadky aut budou nastejno. Volant otočíš co nejvíc to jde směrem k tomu druhému autu. Pomalu couváš. Jak budeš mít svoje přední kolo na úrovni jeho zadního kola zastavíš, volant otočíš co nejvíc to jde na druhou stranu a docouváš. Průběžně už pak srovnáváš volant, aby auto stálo rovněji. Pozor - 100% rada to není, protože auta jsou různě široká, různě dlouhá - tj. tohle nejlíp platí, když couváš za auto, který je typově stejný s tvým (kombík - kombík atd.).
Rozjíždění se do kopce s ručkou:
přidávám se k názoru, že ruční brzda řádně zatažená musí auto na fleku udržet. Tj. auto stojí jen na ruční brzdu. Zmáčkneš spojku, přeřadíš na jedničku, spojku držíš. Nohu dáš na plyn. Ruku máš na ruční brzdě. Pomalu pouštíš spojku a jemně zmáčkneš plyn. Jak ucítíš, že auto zabírá (předek auta se pomalu zvedne), tak pustíš ruční brzdu a silněji přidáš plyn a dopustíš spojku. Na každým autě spojka zabírá jinak, tohle si musíš na svým osahat, ale počítat s tím, že kdyyž pojedeš s jiným autem, bude to zas v jiné výšce ta spojka zabírat. Vodítko je ten zvednutý čumák auta.
Přejíždění do pruhu:
Když oba pruhy jednou stejně rychle a ty potřebuješ do druhého třeba kvůli odbočení, tak stačí, když to auto, co jede v tom druhém pruhu, je na úrovni auta, které jede za tebou. Pak máš dost místa tam vjet (samozřejmě, pokud zrovna vedle tebe auto nejede

). Pokud je tak hustý provoz, že i vedle tebe auta jsou, tak blikat-blikat-blikat a čekat, až tě někdo pustí, nebo při stání na červenou tam nacpat aspoň kus čumáku auta, on ten za tebou to snad pochopí

Pokud druhý pruh jede rychleji, např. předjíždění na dálnici, tak tam je odhad horší, ale zas tam máš víc času, takže radši si nech místa víc.
Je to jenom o praxi. Já bych asi v Praze jezdit nemohla, mě to by dost stresovalo, Brno zvládám bez problémů i v ranní špičce.