Re: závody o můj baťoh

Tak to se mi vybavilo, jak jsem pár dní před koncem svého pobytu v USA jela autem, stavila jsem se v bazénu známých, který jsme směli užívat (oni nebyli doma), vykoupala se, nasedla do auta a jela dál, do videopůjčovny. Tam jsem zjistila, že nemám doklady, vlastně celou taštičku - mně to v tu chvíli nedošlo, ale zůstala na střeše a cestou někde spadla. Já starý posera jsem se bála řídit bez dokladů, takže jsem volala tehdejšímu partnerovi, ten přijel za dranou chvíli na kole, kolo jsme dali do auta a jeli zpět ke mně domů, že to začneme řešit, v té chvíli taky člověk vzpomíná, co v taštičce měl, měla jsem pocit, že snad vše, ale vyjmenujte to...soc. pojištění, pas, pochopitelně, peníze byly to nejmenší...no a na cestě zpět, už se trochu stmívalo, koukám, a taštička si klidně leží uprostřed silnice! Auta přes ni přejížděla, rozmáčkl se napadrť červený lůj na rty, takže vše červené, a rozdrtil miniflakónek s parfémem, takže ten smrad, ale byla moje. Doma mi pak paní bytná říkala, že nechat ji o dvě ulice vedle, už ji neuvidím (toto byla poměrně nóbl čtvrť.)