Re: 17. listopad 2012

"Ze zdejší diskuze mi je jasné kde se ti voliči KSČM berou. Smutné..."

No, problém mnohých hořekujících odpůrců komunismu a komunistů je v tom, že nejsou s to vnímat příčinu věci. Komunismus je zvrhlý ve dvou věcech - jednak je jako ideologie neralsovatelný a jednak je snadno zneužitelný, jak se konečně ukázal ve své sedmdesátileté historii svého působění na šestině světa.

Lidé neschopní starat se o sebe a čekající pomoc státu společnosti, jejíž jsou členy, vzpomínají na jistoty, které jim komunistický stát přinesl jako výhody.
Nedomýšlejí, a ni domýšlet nemohou a nechtějí, že celý komunistický systém se zbortil právě hospodářsky a jeho pokračování by přineslo už jen hladomor. K němu ale nedošlo a tak mnohým zůstávají vzpomínky na jistou střechu nad hlavou a pracovní povinnost s jistým příjmem, na vzdělání a zdravotní péči zdánlivě zdarma. Když se nyní ocitli v situaci existenční nejistoty nebo už i bídy, jsou jim lhostejná omezení svobody, jimiž trpěli, ba svobodou zjevně pohrdají jako něčím, co stejně nemají jak užít.

Ale vina není na nich. V době ekonomické bídy jsou lidé ochotni uskrovnit se a takový úděl berou jako nezbytný. Těžko se jim při tom ale hledí na ty, kteří na postech státních mocí, zejuména na postech moci zákonodárné a výkonné, žerou a ještě při tom hlasitě mlaskají. Důchodce mají zachránit stát dvěma stovami měsíčně, poslanci si přidají deset tisíc měsíčně k platu a melpou cosi o tom, že to nijak nezatíží rozpočet. No to jistě nezatíží významně, ale zatíží to něco mnohem důležitějšího, totiž sounáležitostí s národem. Ani trocha empatie, ani trocha solidárního projevu typu všichni se musíme omezit, neb všichni máme týž problém.

Tzv. pravicová vláda a s ní tzv. pravicové politické strany a tzv. pravicoví politikové si počínají tak, že vzbuzují nenávist lidí žijících v existenčních problémech. A táž vláda, tytéž politické strany a titíž politikové hořekují, že občané si neváži svobody nedávno nabyté a volí komunisty, nesoucí stigma diktatury, kterou navodili. Hořekují marně, nebož lidé v nich vidí darebné ničemy, kteří namísto, aby vyvedli z bouře loď, které velí, nechají potopit její dolní patra a na horních tančí oděni do fraků a rób, koupou se v sektu a žerou kaviár - aniž tuší, že to vše jim brzy dojde a pak také zachutnají žralokům.

Nejpotupnější otroctví je to dobhrovolné. A pokud ti co stojí v čele nevidí, že
sami přihnali lidi do zoufalství, v němž jsou ochotni podrobit se dobrovolně područí komunistickéh diktátu a právě ten volí, pak tito čelní nejsou ani schopni ani hodni řídit stát, který má předepisovat co je správné, užitečné a spojené se zákony. A právě tito čelní jsou strůjci a osnovateli nebezpečenství, že svoboda bude utlačena a hrozba diktatury změní se v její realitu.

Píše Horatius : Komu se dostalo tolik co stačí, ať nežádá více.
Píše Platón : Dům je krásný, pokud v něm převládá pořádek a úměrnost.

Lidé, kteří se chtějí stát kandidáty na posty státních mocí, měli by prvně studovat filosofii. Stačilo by aby pochopili jen pár vět jejího antického základu.