Re: Pomoc druhým x zákaz mluvení s cizími lidmi

Bathory, Ty máš situaci ztíženou ještě tím, že máš holčičku, já bych měla asi ještě větší strach.

Učit děti můžeme cokoli, já právě ale taky nechci, aby z něj v dospělosti byl bezohledný sebestředný člověk, který fakt nepomůže ani té stařeně s nákupem, naštěstí si myslím, že syn je chytrý a tak nějak chápe, jak to celé myslím. Jenže on má velmi vyvinuté sociální cítění, až je to v tomto věku překážka. A navíc často vzpomíná na to, jak s tátou zachránili týpka, co šel proti nim na ulici a nemohl popadnout dech, manžel mu pomáhal, už je to dlouho, syn na to nikdy nezapomene upozornit, když s ním vedu nějakou takovou debatu. Vždycky dodá, že nebýt táty, tak už pán nežije. A že kdyby tam nešel s tatínkem ale sám, tak by mu musel pomoct on, že je to přece jasné, protože tam nikdo jiný nešel.

Na druhou stranu si myslím, že jsem někdy hoooodně přecitlivělá, pochybuju, že svět byl za mého dětství bezpečnější a naši mě nechali dělat úplně všechno.

Nebo se bojím právě proto, co všechno jsem si díky jejich benevolentnosti prožila? Těžko říct.