Re: Deti maji jeden domov a stridaji se rodice

"Ti, kteří se rozcházejí "kamarádsky" a výborně se na všem dokáží domluvit, tam mi to trochu zavání tím, že se rozcházeli spíš "že už je to spolu jenom přestalo bavit", než že by tomu chtěla nutnost zachování si zdravého rozumu nebo dokonce holého života."

B, já se dokážu se spoustou lidí domluvit na spoustě věcí, ale to neznamená, že bych dotyčné chtěla nebo zvládla mít doma (nebo oni mě). Leckdy se s někým domluvím právě proto, že ho doma mít nemusím, protože bych v takovým případě byla o dost nabroušenější :) A taky je tady možnost, že lidé se rozcházejí přátelsky, dokud to přátelsky zvládnou, zatímco kdyby se snažili déle, začli by si jít na nervy natolik, že by rozchod v poklidu už byl o dost méně představitelný.
S každým svým bývalým až na jednoho jsem se rozešla v pohodě, jsme přátelé a normálně komunikujeme. Je fakt, že jsem byla mladá a neměli jsme děti, což je asi dost podstatné, ale myslím, že kdybychom to lámali přes koleno a snažili se to za každou cenu slepit, bylo by to spíš kontraproduktivní.
Samozřejmě je to všude jiné, jen nabízím svůj pohled.