Re: Co může být "dobrým skutkem"? Děláte nějaké?

vokounku, přesně

Přiznám se, že moc nechápu úvahy, že by člověk měl to, že něco pro druhého udělá, pokládat za naprostou samozřejmost a že je skoro hanba, když si uvědomuje, že to udělal, má z toho dobrý pocit a nedejbože si tím polechtá vlastní ego.

Pro toho druhého je přece důležité, ŽE mu pomůžu, a je mu u zadku, co si u toho myslím, jestli to, že se kvůli tomu dostanu do nebe, nebo že jsem hodná holka, nebo že si tím jen plním povinnost. Za předpokladu, že mu to nebudu předhazovat, což bych za většiny okolností pokládala za nevkusné.

Ale tady se někteří lidi tváří, jako by ta správná pomoc mohla být dávána jen BEZ toho potěšení a pocitu, že jsem správná holka, jako by se tím ta pomoc nějak devalvovala nebo co.

To teda fakt nechápu. Podle mě, přesně jak píše Vokounek, tu pomoc devalvuje právě to, když si myslím, že je to "povinnost", a kdo z nás plní povinnosti s nadšením a potěšením? Akorát jsme frustrovaní, když se nám ji splnit nepodaří.

Zatímco když si můžu v duchu říct "tohle jsem nemusela udělat, ale udělala jsem" přispívá k uvědomění si ceny takového skutku. Samozřejmě to, jak už jsem předeslala, člověk nesmí těm druhým otloukat o hlavu nebo se v tom samožersky válet, ale VĚDOM si toho by IMHO být měl.