Re: Noční buzení u dítěte

Hm napíší svou zkušenost,na kterou nejsem moc hrdá,ale co se dá dělat.Mé třetí dítě,syn,nespal v noci od narození,furt jsem čekala,kdy se mu ty budící intervaly prodlouží, a nic.Budil se cca 10 až 20krát za noc.K tomu jsme cvičili vojtovku plus dvě další děti,bylo to šílené období,měla jsem pocit,že jestli něco radikálně neudělám,asi se zblázním.Všichni,krom nejstaršího syna,jsme spali,tedy nespali,v jedné velké ložnici a bylo to neúnosné,já užívala bachovu esenci,synovi jsem dávala homeopatika,vyzkoušeli jsme mnoho poloh postýlky,spaní s polštářem,bez polštáře,přikrytý,nepřikrytý,spaní s námi v posteli,rituály,úpravy režimu,kaše,čaje,prostě kde co a malý se furt budil a zhoršovalo se to.Kojila jsem jen do čtyř měsíců,nějak mi zmizelo samo mléko.Takže byl na UM.Když mu byl rok,udělali jsme mu pokojíček a najeli na estivillovu metodu.Nejsem na to vůbec pyšná,ale tato metoda jej naučila spát celou noc,ale důsledně jsem za ním chodila v předepsaných intervalech,rozhodně nešlo o žádné vyřvání se bez maminky.Se synem a se sebou pracuji i nadále,zabývám se psychosomatikou,syn trpěl úzkostí,častými obstrukčními bronchitidami a měl i problémy s PMV.Ted má tři roky a občas se jednou v noci vzbudí,mívá noční můry,jinak je spaní bez problémů.Také problémy s PMV v jeho roce skončily,obstrukční bronchitidy jsme odbourali v jeho dvou letech.Celkově,jak začal spát,ozdravěla celá rodina,ale je to běh na dlouhou trat,protože ty děti mají vždycky nějaké silné důvody,proč se budí,a to je u každého dítěte a u každé rodiny jako celku,strašně individuální,a je nutné na to přijít,ale to nepůjde jen tak a bude to trvat.My na tom pracujeme doted.