Re:

Gab, krásné vyznání, mluvíš mi z duše. Osobně mám nejradši, když spí vedle mě, pak se probudí, rozkouká a usměje. Anebo když pije, pak se pustí a jen tak spokojeně vzdychne. A u nás zatím na nošení nedošlo, když nechce sám ležet, tak mu stačí, když si s ním sednu a povídáme si. Mohlo by mu to tak ještě vydržet.
Edvi, na tebe si vzpomenu, když v noci už potřetí sosá, začal se mi nějak víc budit, kde jsou ty časy, kdy pil jen jednou a pak až ráno. Ale co je pro mě až třikrát=mockrát, je pro tebe jenom třikrát= v podstatě pohoda. Tak si na něho nebudu stěžovat, vždycky může být hůř.