Re: brzy

Dee Dee přesně, náš malý je tak trochu samorost a jsem za to ráda. Své dítě miluji, ale on sám si řekne, jestli moji přítomnost chce nebo ne. Když byl mimino, tak nechtěl ležet v postýlce, tak se občas choval, na můj vkus dlouho, ale přežila jsem. Možná právě díky klidným nocím, měla jsem pak na něj více enerdie. Kolem roku byl extrémně samostatný, vyhrál si třeba i hodinu sám a nikoho k tomu nepotřeboval, ani jako pozorovatele. Teď ve dvou letech si sám řekne, kdy si chce hrát sám a nebo chce společnost. Nejsem otrokem svému dítěti, ale na druhou stranu, když chce moji přítomnost, tak ji má a tak si myslím, že je to správně, ale každá matka to má nastavené jinak. Třeba budu u druhého dítěte taky fungovat jinak a třeba ne. Důležité je podle mě to, že je milujeme