Re: Mizerně spící dítě

Když byla v téhle fázi starší dcera a já jsem zjistila, že jsem tak nevyspalá, že jsem schopna vlézt i s ní pod auto, přestala jsem to řešit: večer jsem ji uspala jen jednou, její postýlku - ale bez spuštěných bočnic - jsem si dala vedle své postele, abych na ni bez vstávání dosáhla, a když se vzbudila, krátce jsem ji pochovala a klidně ještě řvoucí položila zpátky do postýlky (=ujištění, že tam jsem a že není sama). Pak jsem ji skrz špruclíky držela za ručičku, aby mě cítila, a předstírala jsem spánek. Vydržela jsem, než nakonec usnula, při příštím probuzení zase totéž. První den první probuzení vydržela řvát určitě přes hodinu, ale postupem noci byla stále unavenější, tak toho ubývalo. Už druhý den byl výrazně lepší, během cca 4-5 dnů začala spát celou noc a tím se jasně ukázalo, že šlo fakt jen o zlozvyk - při každém změlčení spánku si vyřvat prso.
Zajímavý bylo, že nejen já, ale i ona začala být přes den mnohem víc v pohodě, usměvavější, pohodovější, klidnější; to nespaní evidentně vadilo i jí.