Re: Pocházíte z materialistické rodiny?

Tak zcela marně už deset minut přemýšlím, čím jsme žili my?! Nikdy jsme nic neměli, pomalu až do mých 18 jsme se mačkali v bytě 2+1 ve čtyřech. Neměli jsme chatu, auto ano (tuším malého fiata a potom škodovku). Jezdili jsme pouze k prarodičům, na dovolenou vůbec nikam, ani na výlety, žádné lyžovačky ani koupaliště. Společenské hry, setkávání s přáteli, hudba, sport nula nula nula nic. Zážitky žádné. Prostě jen ze školy domů a zase zpět. Doma věčně poklízející uzavřená matka. Otec stále v práci (kdovíkdevlastně). Kroužky mi matka zakazovala, že toho chci moc (já od první třídy měla každý den jeden kroužek, jinak bych nudou chcípla, a jí to vadilo snad čistě z principu, i když jsem měla samé jedničky snad až do sedmé třídy, finančně to náročný nebylo) a přečetla v během prvních tří let školy oddělení knih pro děti a puberťáky. Knihovnice mi měnila knížky po taškách, sama mi je chystala včetně výběru. Vždycky jsem je měla za přízemní materialisty bez jakéhokoliv zájmu o cokoliv (máma aspoň zkoušela ruční práce, jinak nic). Nikam mě nepustili, dál od baráku jsem mohla snad až v osmé třídě. Do té doby izolace maximální, protože jsme bydleli stranou od sídliště, žádní vrstevníci na dosah. Věčná buzerace. Dodnes netuším, za co utráceli a kde končili otcovi peníze (máma byla doma až do doby, kdy mladší brácha nastoupil na střední). Hadry jsem měla po příbuzných a pak ze sekáče. Na jídle jsme taky šetřili. Teď jsem si těma vzpomínkama úplně zkazila náladu. Brrr.