Re: Jak nebyt nervni.

Jéžíš, dnes jsem přemýšlela, jestli nezaložím stejný téma. Mám syny 09 a 12. S tím rozdílem, že ten starší není momentálně moc hodnej. Letos začalo velký období vzdoru a po šoku z narození bratra ještě korunovaný žárlivostí.Je tvrdohlavej, navíc máme podezření, že nerozumí řeči funkčně,alespoň ne vždy,taže nějaká metoda R a R se může bodnout.

Manžel furt v tahu.

Křičím na staršího snad denně.Respektive už ani nekřičím,ale říkám věty jako :" Ok, takže teď máme dvě možnosti.Ty zas budeš křičet, vzetkat se, kopat kolem sebe, já chvilku vydržím, ale pak na tebe začnu ječet a jestli budeš křičet ješě víc, tak tě plácnu. Nebo druhá možnost, půjdeš se mnou do toho obcchodu, protože jsi mi to před půlhodinou řekl, že chceš udělat a já vás oba oblíkla a snesla ze 4.aptra bez výtahu a já ti tam koupím rohlík.Tak jakou možnost bys bral ty?"

Já vážně nevím,jestli mi rozumí,ale mně se po tom proslovu ulevilo

Jinak myslím,že mám VELKOU dávku trpělivosti, ale ne nekonečnou.