Re: Strašidelné sny

Dcera (6,5 roku) na tom do loňského léta byla podobně. Zdávalo se jí o kostlivcích, kteří vstávali z rakví, honili ji a chtěli jí sát krev nebo ji sežrat. Když se to párkrát opakovalo a chodila k nám v noci vyděšená, rozhodla jsem se něco zkusit. Sedly jsme spolu a sen do detailu probraly. Pak vzala tužku a snažila se namalovat co nejvíc věcí a výjevů z toho snu. Vše nahlas i v duchu pojmenovala a pak jsme ten papír roztrhaly na malé kousky a vyhodily (škoda, že nemáme krb nebo kamna, spálily bychom ho). Kostru jsme "zničily" a vyhodily to, co z ní zbylo. Zabralo to - od té doby se jí o kostlivcích nezdálo.
Pomohlo mluvit a vymalovat se z toho. Plus samozřejmě vědomí, že to je jen sen, a že i když ji něco vyděsí, má se kam jít přitulit a uklidnit.
Sama jsem v dětství na noční můry trpěla. A tři z nich si pamatuju živě dodnes. Doufám, že dcera si nic v tomto duchu s sebou do dospělosti nepotáhne.