Re: Muž vyhrožuje,že si něco udělá, pokud odejdu

To nejsou řeči - zažilas tu situaci někdy?
Psala jsem, že záleží na okolnostech, a dám dvě rodílné hraniční situace:
- pokud jeden den sbalím kufry s tím, že mám milence, chci se rozvést a s dětmi odcházím a nedám šanci tomu druhému to v té situaci vstřebat, promluvit si o tom a nechám ho v té situaci samotného, riskuju, že to neunese...v tom prvotním šoku.
- a drzhý hraniční je právě třeba ten zmiňovaný alkoholik, který svou ženu vydírá, situace se táhne a nemá řešení

A divím se teda - dlouholetého partnera (jednoho z dříve nejbližších lid) byste fakt nechali zoufalého jen tak (ad ten první případ) a jen hop předali do rukou rodiny a kamarádů?
No podle mě TOHLE jsou řeči, třeba jako ty, že po první nevěře byste sbalili chlapovi kufry....on život není černobílý.

Můj názor je ten (a mnohé ho tu kolikrát říkaly taky) že vždycky má člověk udělat pro toho druhého tolik, co může a samozřejmě co chce....aby i kdyby přes veškerou snahu to špatně dopadlo, nemusel si člověk nic vyčítat.
Tu hranici má taky každý jinak a nemyslím, že by to mělo vést k sebezapření a sebezničení....ale nechat druhého jen tak a jít si za svým? To zase snad ne?
Nepsal tu někdo o opoře a pomoci v partnerství, když druhý potřebuje? A to, že se s někým rozcházím, přece nesmaže to hezké, co bylo dřív.
Opakuji, že beru normální manželství, ne alkoholiky, drogově závislé atd....a že Vím, že je to v určitých případech jen vydírání...ale někdy se to dá nazvat taky pitomým voláním o pomoc.