Re: mírně předčasný nástup do školy = ukradené dětství?

Dala jsem tak dvě děti ze čtyř.

Nejstarší je začátkem září, do školy šla bez znalosti čtení (uměla se tuskace podepsat, znala některá písmena, ale určitě ne celou abecedu), s počítáním do desíti atd., ale to nebylo podstatné. Ona si neuměla moc hrát, milovala kolektiv starších dětí, starší děti vyhledávala, kde mohla, nejvíce ze všeho ji bavily předškolácké úkoly, nikdy nebyla závislá na nás, rodičích, byla samostatná, komunikativní...trochu jsme jí to ulehčili tím, že šla do Montessori, kde nějaký měsíc rozdílu nehraje roli, protože tam spolu byly děti od první do páté třídy společně.
Po druhé třídě přestoupila do běžné ZŠ (přestěhovali jsme se a dojíždění bylo nad mé síly), přestup v pohodě, dokonce se ukázalo, že klasický styl výuky jí vyhovuje ještě lépe.
Během čtvrté třídy se začalo ukazovat, že je dobře, že šla dřív, začala vyspívat, v deseti začala menstruovat, prostě prepuberta i puberta nastoupily tak o dva, tři roky dříve, než je obvyklé. Svým o rok a půl mladším sestrá mentálně utekla a vzhledem i myšlením je nyní a úrovni dvanácti-, třináctiletých holek...
Je v primě na gymnáziu, výsledky zcela průměrné, ale je náramně spokojená.n Zvládá sama dojíždět 30 km i s přestupem, umí si poradit v nečekaných situacích, mezi spolužáky se rozhodně neztratila. Je tam, kde má být...

Nejmladší holka je na konci října. U ní bylo v těch pěti, i teď v sedmi, znát, že by potřebovala půl roku navíc. Ale zase ne rok, protože by se nudila. U ní jsem vsadila na to, že má tři starší sestry, se kterými umí fungovat, umí se prosadit, mentálně je v pohodě stíhá. Ona sama do školy chtěla, v necelých pěti prohlásila, že je předškolák a brala to prostě tak, že za rok jde do školky. Měla problém se R a Ř, nebylo třeba s ní cvičit, protože cvičila sama, její cíl byl, jít do školy...Číst se naučila sama, nejoblíbenější hra byla se sestrama "na školu", u zápisu z ní byla překvapená i učitelka a když zjistila, že jdeme o rok dřív, tak nevěřila. No nakonec to dcerky nadšení trochu ochladlo, ale školně zralá byla, tak šla a zatím si nestěžuje.
No a taky se scházíme s maminkami, které mají stejně staré děti a na jednom srazu se shodou okolností sešly samé holčičky, tak jsem trochu porovnávala, protože jsem pořád váhala. No a bylo vidět, že ostatním opravdu trochu utekla, zejména v té sociální oblasti, byla výrazně samostatnější, její zájmy byly také trochu jinde, ale na druhou stranu, není takový vědátor jako ta nejstarší. Umí si hrát sama a zabaví se úžasně i s dětmi mladšími, je jí jedno, kdo jí dělá společnost.
Takže kdyby zůstala ještě rok ve školce, v tomto směru by se nic nestalo. Jen jsem fakt měla strach, že by se za rok už nudila.
V první třídě říkala učitelka, že je znát, že je mladší, byla dost neklidná, což se umocňovalo tím, že je opravdu energická a aktivní (ale ne hyperaktivní), ale učení zvládala, spíš se ještě nudila...kromě školy zvládala atletiku, klavír a flétnu. První půlrok byla trochu unavená, měla tvrdší ruku, ale to se obojí po pololetí srovnalo. Prostě přesně ten půlrok, co by potřebovala navíc...
Teď v druhé třídě se zklidnila, učení ji baví a zvládá ho tak akorát, aby ji nezatěžovalo. Ve třídě má kamarádky, je samostatná, k atletice, klavíru a flétně přibrala plavání a keramiku, času na hraní má dost.

Zatím tedy nelituju ani u jedné....