Re: ...

Ahoj!

To mě mrzí, že vám dítka takhle marůdkují. Máťa měl v listopadu ty neštovice, předtím pátou nemoc a jinak ťuky ťuk nic. Jsme asi jediná rodina široko daleko, co je 2 měsíce bez rýmy, kašlu, horeček apod. Kéž by nám to vydrželo...

Velká gratulace klukům k záchodovým úspěchům. Holky, je mi jasný, že vám spadl kámen ze srdce, že tohle už máte vyřešené.

JJ, za rok půjdeme s dubňátkama k zápisu. Ještě štěstí, že to bude až za rok. Máme aspoň spoustu času vypilovat nedostatky. Já teď v týdnu řešila ve školce se stěžujícíma si maminkama a učitelkama Matýskovo prosazování se. Zkamarádil se v klukama sígrama, kteří mu loni ubližovali, posléze si to s nima vyřešil a nyní s nima ubližuje jiným. No, maminky, co si na Máťu stěžovaly do dle učitelek přepálily, že to ve skutečnosti není až tak zlé. Učitelky u Máti vidí problém jinde - a to, že je každodenně nejpomalejší s jídlem a v šatně s oblíkáním, protože pořád mluví, zpívá, a tím pádem se nesoustředí na to jídlo a oblékání... A celkově má problém s uposlechnutím, ale to je u dětí celkem běžné. Jinak je šikovný, ale "dokopat" ho k něčemu je někdy téměř nadlidský výkon.

Hlavně má Matýsek už asi dva roky jednu vášeň a té podřizuje naprosto vše. Tou vášní jsou autobusy, trolejbusy - konkrétně městská hromadná doprava našeho města. Každodenně si Matýsek čte v plácích/mapách dopravního podniku, zná zpaměti téměř všechny trasy, zastávky... Jsem opravdu ráda, že nebydlíme v Praze, kde je ještě navíc metro a tramvaje a zastávek a tras je tam mnohem, mnohem víc. Vážně zlaté České Budějovice a předměstí.