Re: Právo na štěstí

Každý se snažíme zažívat okamžiky štěstí, ale s termínem "právo na štěstí" bych byla hodně opatrná. Jednak si nedokážu představit, že bych byla kontinálně šťastná. Spokojená, to ano, ale šťastná? To bych byla prakticky neustále ve stavu "pod vlivem". Druhý důvod je v tom termínu "právo". Jako bychom měli právo, aby nás někdo jiný činil šťastnými. Jako by ti kolem nás měli povinnost nás šťastnými dělat. A jako bychom v okamžiku, kdy se zrovna šťastnými necítíme, měli čistě z toho důvodu nezadatelné právo se na všechno a na všechny vykašlat a vše další podřídit dobývání vlastního štěstí.

Pokud to bereš jen v tom smyslu, že každý člověk by se měl ve svém životě alespoň chvíli cítit šťastný, tak v tom ovšem nic "nebezpečného" nevidím.