Re: Uspávání

no tak mě to teda jako voda neuteklo a s láskou na to nevzpomínám. U starší dcery jsme to měli podobně a trvá to v podstatě dodnes. A to má 6 let. Večerní spaní je stále boj. Už teda nepláče,ale neustále vylézá z postele, tu chce napít, tu vyvětrat, tu dát pusinku. I když na nic z toho nereagujeme a pošleme ji zpět tak přece jen není možná ji násilím zabránit v tom aby si udělala pití, šla se vyčurat a podobně.
Je to v povaze, nesnáší spaní a ještě víc nesnáší usínání.

Zakladatelko tobě neporadím, nevím, myslím,že je to dost o individualitě dítěte a že to musíš vycítit sama, jestli vás tím jen zneužívá nebo opravdu potřebuje pozornost, přitulení, jestli je to separační úzkost atd. Nezbývá než zkoušet a než to všechno vyzkoušíš, tak to přejde a bude spát sama