Ahoj holky, některé mě tu už znáte, jiné ne..
Píši Vám sem opět, nejdu si pro rad, těch už jsem dostala dost, jdu se spíš tak vypovídat..nemám komu jinému se s tímhle svěřit..
Jak už říká název - Chci zpět svůj starý život... Život, kdy jsem mohla jít bruslit, jet na kole, jít se koupat..jít do kina.. I když mám teď malou, i s ní přece jde spoustu věcí, a mě poslední dobou nějak dochází, že takovej život pro ní nechci...
Nechci,stejně jako její "tatínek" aby trávila dětství na sídlišti s "cikánama" na prolejzkách..chci aby jela na chalupu, na tábor... mezi další děti.. Můj partner je zásadně proti,aby jela na tábor,třeba v první třídě,když jsem to doma navrhla..tak nevím..zjistuji že máme jaksi hodně odlišné názory na výchovu dětí a další život... Asi jsme to měli vážně odpískat už před porodem... usnadnilo by mi to možná rozhodování..Potřebuji asi jen něco,co mě nakopne abych se odhodlala a nechala ho jít...protože vím..já sakriš vím v hlavě a ted už v srdíčku k naší malé že to bude mnohem lepší... Protože jestli si toho "našeho tatínka" necháme, tak absolutně nevím....Já asi zemřu v paneláku v kuchyni a on se ucvičí v posilovně...
Další věc co mě naprosto deptá,že máme k dispozici chatu s velkou zahradou (chata je normálně obyvatelná celoročně) v zahr.kolonii nějakých 1000m2. Já si představuji tam s malou trávit léto a víkendy občas,stejně jako jsem tam trávila já jako malá,ale partner vidí jen to že "někde" bude muset sekat trávu a dělat zbytečně skalku...

prostě nevím...Dovolená u moře nepřipadá v úvahu, jelikož s malou moc tahání,moc práce,auto tam nedojede a další a další...přitom sami dva jsme k moři mohli... prostě nevím, asi to už totálně bojkotuje..
Nejhorší je, že nevím, jak se mám dokopat k tomu, abych udělala ten zásadní krok a neničila dceři a sobě život, protože utíká nějak moc rychle... když vím, že nedaleko od sebe mám někoho, kdo o nás stojí... moc stojí...
Jak si mám "poručit", abych s tím něco dělala...??
Děkuji za přečtení zmateného vzkazu...
