Re: Dvanáctiletý syn se nudí

Sociologická sonda? Možná nepřipravenost na úplně jiný pohledy. Jak jsem psala, pro mě fracek není nadávka, je to synonymum pro pubertálního klacka, ten už ti tak hroznej nepřijde?
Já prostě mám jinej pohled než ty. Bez ohledu na míru novelty seeking ve dvanácti považuju jedince za velmi svéprávnýho a už hodně velkýho, už to není dítě za jehož pocit nudy beru já zodpovědnost, jako to bylo v předškolním nebo mladším školním věku. Sama píšeš že jsi mu nabídla a vyzkoušel aktivit hromady, ale nic nefungovalo, protože ho nic nebaví dlouho - pak je ale problém nikoli ve výběru aktivit, můžeš se unabízet do naprostého bezvědomí, ale problém je na straně syna, kterej u toho nevydrží. Pak už jediným atributem, který ho bude fakt bavit, bude "novost".
Můžeš jistě jít touto cestou.
Nebo mu můžeš dát zodpovědnost za to, co dělá. A vést ho třeba taky k tomu, že když mě věci přestanou bavit, je to běžné a zažívá to každý, je to přechodná motivační krize a je třeba pokračovat a tak zažít to, že pocit, že mě to baví, přijde znovu, za určitý čas.

No a pokud jde o můj osobní postoj - v tomhle věku, už teda dřív než ve dvanácti, prostě za mnou děti nechoděj fňukat, že se nuděj, protože vědí, že tohle já řešit nebudu. Že buď můžou sdílet společnej program a nebo si svůj vlastní musí vymyslet samy. Myslím, že to je i o dozrávání a o tom, co všechn ještě ZA své děti v různém věku řešíme - já tohle v pubertě už nepovažuju za adekvátní.
Porada o tom, jaký kroužek či sport dělat v příštím roce, ano. Stížnosti ve smyslu nudím se, vymysli mi zábavu - ani náhodou.