Re: Práce učitelky v MŠ

Ahoj, já pracuju taky s dětma, tvoje obavy jsou mi srozumitelné, některé vidím i jako opodstatněné, ale ne nepřekonatelné.

To, máš-li vlastní děti, ve smyslu máš li pak na ně sílu, tak ta dětnost/bezdětnost se určitě hodně promítá, když vlastní děti nemáš, máš čas na regeneraci a jsi dětem v práci naprosto oddaná, třeba já byla až bez pudu sebezáchovy, jela jsem fakt do mrtva, nyní třeba musím myslet na to, že se už nemůžu zcela odvařit, potřebuje mě i moje dítě (a stejně té práci věnuju občas bezesnou noc ....ale to může bejt i naturelem. Zase pozitivum dětnosti je právě ta zkušenost s vlastními dětmi, která tě obohatila-snad tj pochiopitelné.
Navíc: nebudeš se setkávat jen s dětma, taky s kolegyněma/dospělýma, to bude určitě konstruktivní-po letech na mateřské.
Pokud jsi už s dětma dělala, myslím, že můžeš odhadnout, jestli ti to jde/nejde. Mně třeba přišlo už na vejšce, že když někteří spolužáci před děti nastoupili....byla to někdy marnost. Mně přijde, že práce s dětma je hodně věcí talentu (resp.kombinací vlastností, které někdo asi má, někdo ne) Takže pokud tě ve škole s dětma práce bavila, ony reagovaly dobře, myslím, že to půjde. Pracovní dobu budeš mít určitě i v mš lepší-ve smyslu ke svým vlastním dětem přátelštější-než někde 8mi hodinovou. Ačkoli teda nevím jak mš, ale předpokládám, že přípravy ti taky zaberou i několik hodin za den, takže to samozřejmě zvenku vypadá jako flákárna, ale pracovat třeba můžeš ve výsledku i víc jak 8hodin/den, nicméně třeba v noci, popř když bude manžel hlídat...ale to nevím, na mš neučím, jen analogicky odhaduju.

Hlavně bych zkusila, za to nic nedáš, ne? Ono když člověk asi jde z mateřské do práce, je asi normální mít prostě strach z toho, jak se ta velká změna odrazí na něm a hlavně na chodu rodiny! Tak hodně štěstí.