Z mojí zkušenosti, odjížděli jsme z Čech cca v březnu, klukům bylo cca 3,5 a 5,75.
Vraceli jsme se za dva roky, staršímu jsme vyřídili odklad, takže po návratu nastupoval do pololetí první třídy. (v anglii končil v půlce Y3).
Mladší je narozen v září, takže do anglický školy chodil jen poslední půlrok před odjezdem, předtím jen třikrát týdně do školky. Po návratu jsem s ním byla půl roku doma a pak mi ho jako předškoláka vzali na poslední rok do školky.
Starší měl při návratu kupodivu největší problémy s matematikou, uměl počítat anglicky, česky mu to nešlo, jinak výrazný kulturní šok z české školy se nekonal, zezačátku byl nadšen, že končí brzo.

Angličtinu jsem po návratu moc neřešila

. Teda chtěla jsem se s klukama chodit na nějaké akce pořádané česko anglickou comunitou http://www.classacts.cz/,ale kluci to bojkotovali...
Teď jsou v 3. a 5. třídě, anglicky rozumějí nemají problém s načtenou knihu, (třeba Harry potter u nás s přestávkami jede pořád dokola), nebo s filmem v originále, starší si je schopen anglicky i číst, mladší moc ne, ale on si i česky začal pořádně číst až letos.
Mluvení je horší, ale myslím že by se rozmluvili.
No a teď řešíme jestli vyjet zase, nebo ne a to rozhodování mi přijde mnohem těžší než předtím a to i s ohledem na děti. Jenže až budou na střední, tak to půjde ještě hůř.
Takže za mé, lepší s menšíma dětma.