Re: Dlouhé cesty s dvouletým dítětem

Jeli jsme Chorvatsko s neteří, měla tenkrát 2 roky a 5 měsíců, vlastním autem (teda ještě se starší její sestřičkou).
Zvládla to (relativně) v pohodě, ale ona neměla problém jezdit autem.

Jeli jsme na noc - vychytávka č. 1 - aby děti spaly... Starší (necelých 5 let) prospala celou cestu až do Chorvatska, mladší sice spala, ale špatně, různě pofňukávala v té sedačce, ale spala. Ráno už to bylo fajn, byli jsme v Chorvatsku, koukali na moře z okýnek, počítali jsme, jak je dlouhý tunel atd. Pak trajekt, to byla taky zábava, pak ještě asi 45 minut po ostrově, to už byla pohodka. Jeli jsme po dálnici a bez kolon.
Cestu zpět, to bylo horší, protože v hotelu končíš obv. ráno, tj. děti vyspané. Vyjížděli jsme po snídani, cestou na trajekt se nám malá pozvracela (zatáčky přes hory), tj. před naloděním jsme převlíkali, čistili sedačku atd. - pak starší fňukala, že jim to tam smrdí atd. Měli přenosné DVD s pohádkama, místy pospávali. Závěr byl už děsivý, starší spala, mladší vysloveně už řvala, chtělo se jí spát, ale nemohla usnout, nechtěla už sedět v sedačce atd... Před půlnocí jsme je vraceli rodičům. To bylo fakt náročné.

Takže - jela bych jedině na noc a nejlíp (relativně) na lačno, dostatek zábavy, možná předtím zkoušet různé autosedačky, jestli by mu některá nebyla pohodlnější. Jestli jedete s jedním dítětem,asi budeš sedět vedle něj, takže musíš holt obstarat zábavu na ten bdělý čas...
Ale jesti nesnáší cestování, tak bych opravdu moře radši oželela, ono nějakých 12 hodin v autě s vřískacím dítětem musí být děs. Moje o něco mladší dítě jezdí autem rádo a dává i 300 km v kuse, tj. cca ty 2,5 hodiny v autě v kuse snese, ale Chorvatsko bych s ním teda nejela. I když táta by taky rád . Navíc počítej, že můžeou být kolony a cesta se může dost protáhnout.