Re: odklad skolni dochazky

Já dala do školky tříleté dítě, protože mi přesně takové, jak popisuješ, přišlo... a chodil tam strašně rád tak první půlrok, pak se to pomaličku zhoršovalo a zhoršovalo, jak se projevovalo čím dál víc jeho ADHD a další problémy. Pak měl dokonce i ten zavrhovaný odklad (i když hlavně kvůli rozjeté, v tu chvíli nekompenzované epilepsii), a v pololetí "druhého předškolního" roku jsem ho brala ze školky domů a začali jsme s domácí školou... Ano, šel do školky i proto, že jsem si myslela, že to je pro něj dobrý a hodilo se mi, že budu moct snáz doma pracovat. A ano, jedním z důvodů odkladu bylo i to, že jsem se já sama v tu chvíli necítila na to, abych u dítěte s rozjetou epi, s adhd a dalším řešila nástup do místní obrovské základky, což by určitě bylo "peklo". Trošku mě ta zkratka "o lenosti" těch matek nadzvihla, asi i proto, že trošku pravdivá i u mě je. Ale já to teda kompenzuju - učím dítě doma, tak se snad tolik neflákám

Nicméně k zakladatelce - nejstarší dítě učím doma (a to chodilo od tří let do školky), prostřední dítě (5 let) chodilo od 3 a půl let do školky do loňského října, pak, když viděl, že starší brácha nemusí, tak přestal chtít taky, tak už taky nechodí, no a u benjamínka mě ani nenapadlo, že bych ho tam mohla přihlásit :)
Pokud jde o školku, jako důvod, aby si dítě zvyklo na kolektiv - nevěřím na to, nejstarší syn má v kolektivu problémy, docela velký, a víc jak tři roky školky mu v tom rozhodně nepomohly, naopak bych řekla, že mu zadělaly docela slušný "mindrák", že je divnej. Prostřední do školky chodil jen jeden rok, nastoupil tam, během dvou týdnů se z něj stalo nejoblíbenější dítě ve třídě - milovala ho půlka holčiček, většina kluků si s ním chtěla hrát a paní učitelka litovala, když jsme ho odhlašovali, že to byl její nejspolehlivější parťák. Nepochybuju o tom, že takový bude i nadále, prostě to má v sobě. Kolektiv podle mě zvýrazní to, co v sobě člověk má, a jestli si někdo myslí, že dětem, který v sobě mají potenciál k problematickýmu soužití s kolektivem, to nějak pomůže, tak podle mě nemá pravdu, pokud takovýmu dítěti nebude věnovaná ze strany učitelek speciální pozornost. Nejstarší chodí na jeden kroužek, kde si vedoucí speciálně vzala za cíl mu v tom kolektivu pomoct - a tam to fakt jde dobře, ale ani tam není bez problémů, všude jinde, kam chodí - skaut, atletika a podobně, má problémy velký, čím míň to dospělí vnímaj a jsou schopný a ochotný mu pomoct, tím horší to je