Re: Kritika ano nebo ne..

Můj můž byl předchozí partnerkou i matkou kritizován příliš a vyháněn z kuchyně, takže měl strach, když jsem ho např. žádala o spolupráci u vaření. Ty ženský ho dusily takovými moudry, že muž v kuchyni nemá co dělat, na co šáhne to podělá, že chlapi jsou od přírody blablabla.

takže jsem ho začala opatrně navádět co a jak, kritizovat s citem, když se stala chyba, vysvětlit co je třeba jinak a jak líp, občas přimhouřit oko. Dopracovali jsme se do stadia, kdy si třeba to vaření kritizujem navzájem, muž zvládne spousta jídel i když recept jen zaslechl, vaří rád, diskutují o jídle v práci. No a pak se tchánovci diví, kde se to naučil...

Míň trpělivá jsem ale u úklidu, protože u muže funguje, že co je mokrý, to je čistý - tj. všude stojí voda ale špína zůstává. Takže jsem ho jednou sprdla za stojící vodu od mytí nádobí, přitom byla prasklá baterie a teklo to na linku.

pak je pár věcí, které muž dělá perfektně a pár věcí co mi nevadí nebo co dělám blbě i já, ale to není pro diskusi zajímavé.