Re: Degenerace českých mužů?

Podle mě se to ale fakt odvíjí od toho, co jim ty ženské dovolí. A taky o určitém sebevědomí ženských. Když je ženská "vděčná, že si jí někdo vzal" (a znám jich hodně), tak je ten vztah od počátku nevyrovnaný.

Myslím že lidi neumí mít PARTNERSKÝ vztah. Ženské vymýšlejí "triky" (jak zatlouct chlapovi novou halenku) a pak si stěžují na internetu a kámoškamá, že ten jejich balvan zase zapoměl na jejich svátek / narozeniny / výročí. Pokud se s chlapem takhle blbě manipuluje (dělá se z něj blbec kvůli nový halence a očekává se, že si toho nevšimne - a na druhou stranu si má - MUSÍ - všímat věcí jako výročí), tak se ani chlapům nedivím, že to vzdají a nechají to plynout s pocitem "ženská neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane". Dokud mají doma takovýhle zmatek, tak si nakonec řeknou "no tak aspoň dobře vaří a pořádně vydělává" a rozhodnou se to vydržet....

Problém je i v tom, že ještě před sto (co před sto, před padesáti) lety byly ty role přesně dané - ženská se starala o domácnost, chlap se staral o to, aby byla výplata. V Česku tohle zrušili komunisti tím, že nahnali ženský do práce - takže teď je v Česku situace, že většina rodin se neobejde bez dvojího příjmu = ženská do tý práce musí, ať chce nebo nechce. Pak vidím problém i v mateřský a rodičáku - v podstatě je "povinnost" být s dítětem doma - ovšem bez příjmu, čímž se ženská dostává do postavení, kdy je na tom chlapovi zatraceně závislá - a z mého pozorování se hodně vztahů mění právě v téhle situaci - ženská přestane být partnerem a začne být v pozici podřízené (protože ON to platí, že).... přijde mi, že některé vztahy se z téhle pasti už nevymotají.
Když to bylo dané od začátku, že ženská je doma a chlap vydělává, tak tahle prudká změna nenastala - a myslím, že naše babičky to měly doma mnohem lépe srovnané než my - protože karty byly rozdané a ony s tím udělaly to nejlepší co mohly. Nám se ty karty furt mění.