Re: Je to tak, že...

tak já nejsem žádná extrémistka, to zas jsou asi jiní, ale očkování je pro mě hodno opravdu velkého respektu (a věřím tomu třeba, klidně může spustit autismus a jiné problémy), proto jsem tak k očkování přistupovala. V posdstatě před každým očkováním jsem se s dr.dohadovala, ona mě vždy direktivně převálcovala. Nebudu to vypisovat, už si ano vše nepamatuju. Naposled jsme byly na 5ti leté prohlídce, kde swe očkuje. Dcera je v září, byla fakt často nemocná (od září smrká a kašle unissono celá školka). Prostě na podzim nevíš, není-li dítě zrovna ve fázi inkubace, spíš pravděpodobnost, že každou chvíli lehne: dle mého nejblbější čas na vakcinaci. Našla jsem si, že očkování, které se na 5ti leté prohlídce očkuje, NUTNO DÁT MEZI 5.AŽ 7.ROKEM. intervenovala jsem u dr, že bych ráda, aby dceru naočkovala až před 6.rokem v průběhu léta, neb učím a mám prázdniny, tzn. jsem s dcerou 2měsíce mimo dětský kolektiv. Dr řekla, že na prohlídku v pěti musíme dorazit, o očkování se domluvíme na místě. Tak jsem tam šla, připravená opět na dialog, dr.dceru prohlédla, zavolala na sestru...podobně jak píšeš ty, než jsem zamrkala a sebrala se k odporu, byla dcera naočkovaná. Následovalo 14dní zvýšených teplot, dcera měla flek v místě vpichu jak dospělácká dlan několik dní...a já bobky a vztek. Hlavně mě fakt se.e ta direktivita a syndrom božství. Já nepopírám dobro očkování, ale chci znát ta rizika, rozhodnout se. Za dítě mám odpovědnost já...a kdyby nedej bože něco, stejně si následky ponese s dítětem rodič.