Re: holčička

Holky děkuju! Já si to užívám jak to jde. I když taky to máme teď s malým těžký, má asi dvouletý vzdor, neustále se vzteká a něco si vyřvává, zvlášť potom co byl teď nemocnej je celej rozhozenej. Manžel mi s ním pomáhá, když je doma, ale občas ho musím popadnout vztekajícího a někam přenýst, není to nic na moje záda zmítajících se 15 kilo. Chvílema je to o nervy. U prvního bych asi už šílela a četla knížky o výchově a zpytovala svědomí kde se stala chyba, takhle jsem klidná (i když někdy už taky pěním a občas ho i plácnu přes zadek), protože to odezní a doufám, že dost brzy!
Teď se u nás pořád točily nemoce, kluci se jeden po druhým střídali, tak doufám, že už bude klid a jarooooo!
Kluci dneska byli koledovat, tak to bylo fajn, tady taky pár koledníků přišlo, jsem ráda, že někdo ještě ty tradice drží, i když teda Velikonoce taky moc nemusím...
Majko, četla jsem tvůj článek v deníčku, zítra ti do deníčku odpovím.
Věř, že bude líp, když je člověk na dně, tak jiná cesta než nahoru prostě není.