Jak reagujete, když za vás kamarádky chtějí zaplatit útratu?

Otázka asi jasná. Doplním, že je to v případě, kdy není dopředu řečeno, že vás kamarádka zve a také není dopředu domluvená případná kompenzace.

Stalo se mi, že aniž bychom byly na čemkoliv domluvené předem a já jsem měla mít výrazně nižší útratu, kamarádka při placení říká číšnikovi, že platí za obě. Chtěla jsem ji pak svojí útratu dát, ale nechtěla.

A teď jaký na to máte názor? Přijaly byste to a dál si hrály na mrtvého brouka, to znamená, že byste neuvažovaly o kompenzaci, když jste vlastně o to nestály, aby kamarádka za vás zaplatila vaši o dost menší útratu.

Nebo byste se jí snažily peníze vnutit, protože nestojíte o to přemýšlet, jak ji to oplatit(opět podotýkám, že už znáte kamarádku, jak se záda cenově "rozšoupne").

A pro toho, koho zajímá, jak to dopadlo u mě. Kamarádce říkám, že to nejde, aby za mě platila a peníze jsem položila na stůl. Ona mi je vracela a že tedy ať zaplatím příští útratu. Jenže právě toto jsem nechtěla. Avšak byla situace taková, ža bychom jsme se tam snad pohádaly a hádat jsem se opravdu nechtěla. Příště jsem ji tedy pozvala já a opravdu jsem na tom docela dost prodělala. Od té doby jsem s ní už do kavárny nešla . Jen se mi toto jako řešení moc nezdá. Přemýšlím, zda jsem neudělala chybu hned od začátku, že pokud sama chtěla platit, měla jsem ji tedy nachat a hotovo.Peníze ji nedávat a tedy ani neslyšet větu, že tedy příště platím já.
A pro ty, kteří napíší, že je to o komunikaci a mohla jsem ji pak při dalším setkání sama nastavit hranice co ještě platím a co už né. Prostě v té chvíli se mi nezdálo vhodné ji "řídit" a určovat, co si může dát a co né. Popř.jí říkat co ještě platím a co už né. Když ona mě také při prvním setkání neomezovala. Jenže to jsem nevěděla, že bude chtít za mě platit (tím ovšem neříkám, že kdybych věděla, také bych se víc rozšoupla)

Jde mi opravdu jen o to jak zareagovat v té první fázi, kdy za vás chce kamarádka zaplatit.