Puberta a citové vydírání

Mam doma 17 leteho syna. Jeho puberta, ktera trva uz nejakou dobu, jsme myslim celkem zvladaly. Jenze loni zacal kourit marihuanu, stykat se s pofidernimi kamarady (cikany) ktere mi zacal vodit i domu. Rec s nim neni zadna, komunikace je na bodu mrazu. Jednou jsem mu po dohode (to semnou jeste mluvil) povolila aby na vikend prijela jeho holka. Ta prijela i s kamaradkou a zadna dohoda samozrejme dodrzena nebyla. Proto jsem mu rella ze se mi samozrejme nelibi, ze dohodu nedodrzel a on ze me udelal macechu a puritanku. Priste jdyz obe prijeli se situace opakovala. Opet devcata nespala na miste ktere jsem jim prichystala, dokonce si jeste prizvali kamarada, ktery tu spal take. Do toho alkohol, koureni cigaret dokonce i v pokoji , take marihuana. Navstevy tohoto druhu jsem tedy zakazala. Na to konto tedy syn vzdy v patek kdyz mela devcata prijet proste pockal az usnu a opet si myslel ze mu to projde. Ja jsem tedy devcata vyprovodila a sdelila ze tu nemaji co pohledavat. Neni prece mozne aby me takto obchazeli. Syn si po mem poslednim zakazu postavil hlavu a zacal se e me chvat sproste, citove m vydirat zovat. Vcera kdy jsem po jeho strohem oznameni ze opet prijedou, mu zopakovala sve stanovisko , utekl vecer z domu. Nechal mi jen vzkaz ze mam co jsem chtela. Jezdila jsem hledala jsem. Nakonec mi poslal zpravu s tim ze co proti te holce mam rekla jsem mu ze nejde o holku ale o jeho chovani. Jelikoz nic nedodrzuje kasle na skolu apod. No takze mi jeste nejakou chvili posilal ultimatni zpravy a kdyz jsem neustoupila a rekla mu ze kdyby zmenil sve chovani , zacal se chovat zodpovedne a dospele, kdyz si mysli ze je tedy dospely, tak potom ze je mozne se dal situaci jesye zabyvat.. Jeho reakce vygradovala vyhruzkami, ze si fyzicky ublizi. To me samozrejme vnitrne odrovnalo. Rekla jsem at tedy prijde domu ze si promluvime. Nic zadna odezva. Polozil mi relefon. Tak jsem mu napsala at mi napise kde je ze pro nej prijedu jinak ze volam policii. Nebudu preci riskovat ze udela nejakou hloupost. V jednu rano jsem jej skutecne pribezla domu. Byl u kamarada. Komunikace zadna. Chtela jsem jej vzit k psycholozce se kterou pred par dny souhlasil. Dnes uz samozrejme nesouhlasi. Takze mam doma syna ktery je v rozpolozeni asi ne moc dobrem, nekomunikuje, pouze v krajnim pripade a to opet jen arogantne jako kdybych mu odpadla od .... Jsem na nej sama a s mymi rodici, kteri navrhli, ze si s nim promluvi a vezmou jej na cas k sobe, take odmita komunikovat. Jsem bezradna. Nevim co delat. Slepe se ze mne pouze snazi vymamit i pod natlakem sve pozadavky a o nicem se mnou nehodla diskutovat. Pry se mnou zkoncil.