Jaká je žena v posteli, taková je v domácnosti

Je to spíš odlehčující téma, neb pokud to autor myslel vážně, dlužno mu ukopnout hlavu, ale docela mě fejeton zaujal - přece to nepsal pro nic za nic, že.
Navíc mu tam chybí dvě kategorie - uštvaná studující perfekcionistka a spokojená, pohodová bordelářka
Co vy na to?

Muž při zabezpečování rodiny musí od rána řešit a překonat spoustu složitých a leckdy nebezpečných situací. Ten náš možná ještě celý den kácel stromy, zmrzlýma rukama nasazoval řetězy na kamion, možná fáral kilometr pod zem, možná panáčkoval před nadřízenými v úřadě, možná zachraňoval krachující podnik, celý den pořádně nejedl – a když se zbitý večer vrací domů, kde by se konečně v klidu zotavil do zítřejšího pokračování bitvy o živobytí a došel ocenění svých zásluh (nedej Bože politování), nalézá zde uštvanou manželku.

Ta má navíc sama hlad a ihned na něj vyvalí další starosti, které nezvládá. (Bohužel to nejde obráceně – aby on navalil své nezvládnuté starosti na ni.) Pod stolem brečí děti a mezi kupičkami prádla a neuklizeného nádobí poletuje štěkající a vyčítající ženská, vyžadující lítost a evokující v muži neopodstatněný pocit jakéhosi provinění. Co dělala celý den, když nemá nic hotovo, ať se raději chlapíček nezkouší zeptat – ledaže by plnil bobříka odvahy.

Možná jste si všimli, že existují dva typy hostinských. První typ má v lokále pár hostů, ti tam sedí nad prázdnými půllitry jak „U Suchánků“, vrchní se zjeví jednou za půl hodiny, protože nestíhá. Přitom se ale nefláká, pořád se nějak ochomýtá za pípou, myje skleničky, něco stále přerovnává, otírá, aranžuje – ale pivo netočí, protože má plné ruce práce. Budete-li požadovat něco k jídlu, protočí oči v sloup, divže se nezhroutí, kuchař už odešel, kuchyň je zavřená, je tady na všechno sám…

Druhý typ je v klidu, všichni hosté mají nalito, dotázán, zda by nebyl nějaký gábl, odpoví, že žádný problém, zmizí v kuchyni a za pět minut se vynoří s obloženou mísou, přihřátým guláškem či naloženým hermelínem. Mnohdy sundá ze stěny kytaru, posedí s hosty, zahraje a mezi dvěma písněmi dotočí piva a nalije panáky.

Stejně tak existují dva typy manželek. Některé mají na krku dvě děti, dálkově studují vysokou školu, běhají na mistrovství republiky v atletice a přitom mají doma pohodu, uklizeno a napečeno. Když k nim přijdete na návštěvu, je po ruce kafe, víno i něco k tomu a celá rodina s vámi v klidu a při dobré náladě posedí.

Jiné ženy kromě toho nejnutnějšího základu nic nestíhají, mají doma bordel a hroutí se pod tíhou nezvládnutých povinností. Vinu za svůj ubohý výkon svalují na manžela, že se fláká (v dolech, na montážích, s dřevorubci v lese, na služebních cestách) a doma s ničím nepomůže. Ocitne-li se člověk u nich na návštěvě, je tam nehostinno, vrčí tam pračka i lux, okna jsou dokořán, kdepak kafe a něco k tomu, nemá na nic čas, jen uštvaný výraz v obličeji a nadávky na svého muže. Nikdo jí s ničím nepomůže, sama na to nestačí, takhle si to nepředstavovala… Ta ženská (stejně jako ten první vrchní) zkrátka z nevysvětlitelných důvodů nestíhá.

Ze soukromých pozorování a statistik mužů v okolí vím, že sexuálně chtivé, aktivní a své muže milující ženy jsou ty, co doma také stíhají. Kdo si tedy vybere budoucí manželku podle stupně jejího sexuálního apetitu, má záruku, že ta bude zvládat domácnost i děti – jako by podvědomě chtěla ještě stihnout i nějakou tu slast v posteli.

Takže, jaký je, uštvané matky, váš postoj k sexu?

J.H.