Bydlíme na velkém sídlišti a je tu opravdu velká hromada dětí, které nevzali do školky. A to se bavíme o těch 3letých až 5letých. O 2letých dětech ani nemluvím. Tak jsme uvažovali, že bychom založili tu dětskou skupinku, pokud to schválí. A nebo si prostě budeme sousedsky vypomáhat. Střídat se. Ale musíme to nějak probrat, jak by to probíhalo, jak by se to financovalo, atd. Ale je to tu asi jediná šance. Teď jsme byli u doktora a bavila jsem se tam s maminkama, které nadávali, že nevzali ani 4leté! Jediná šance je, že je vezmou o prázdinách, staví se tu 2 nové školky, budou kolaudovat až v létě. Ale kolik se tam vejde dětí? 50? Na těch 500 nepřijatých? Dvouleťáky fakt nevezmou. :-( bez šance.
Jinak u doktorky jsme byli, protože malá nepřstávala kašlat (ano, od února!!!) a dostala teď horečky. Tak jsme využili, že byl taťka doma a vzal nás k paní doktorce autem (nechtělo by se mi jí vláčet okamžitě s horečkou půlhodiny kočárkem, navíc má ordinační hodiny tak šikovně, že jí vždycky musím budit, abychom to stihli). Ještě že jsme to udělali!!! Kristýnka má zápal plic!!! A zřejmě už od toho února, kdy asi měla zánět průdušek, ale atb nezabrali, a vyvinul se z toho ten zápal :-( děs, běs! Máme silné atb na 10 dní, pak nás čeká kontrolní rentgen, snad už bude v pohodě. Brali jí i krev, abysmě věděli, jak moc jí ta dlouhodobá nemoc rozhodila, tak doufám, že to bude v pohodě. Jen už chápu, proč přestala dělat pokroky, chudinka malá, bojovala s takovou nemocí a já jí tahala po venku a po cvičení... ale nebylo na ní nic znát. Jen hrozně kašlala když spinkala, hlavně usínala. A posledních pár dní také když běhala... No, uvidíme, je mi jí děsně líto. Ale krev vzala statečně, plakala, nejhorší bylo, že jí brali 3 zkumavky, tak to trvalo, ale zvládla to. Hned plakat přestala, chtěla bonbon

Víc jí pak vadila ta náplast. Nejdřív jí děsně chtěla (byly na ní obrázky), ale pak jsem jí to musela sundat. A až doma pořád plakala "mamí, au, au," šahala si na tu ručičku, hrůůůza. Ale ona se ráda nechá ošetřovat

Bylo mi jí strašně líto, ale když na chviličku usnula a pak nám k ošetřování podávala tu druhou, tak jsem věděla, že problém bude jinde

No, tak snad ATB zaberou a bude už v pořádku.
Ríšovi, vše nej a nej k narozkám! Před 2 roky mi bylo hooodně úzko, když jsem dozvěděla, že už je první mimi na světě (i když teď jsme to ještě nevěděly, co?). Hrozná představa. A jak to hezky zvládnul!