Re: Cítíte se vykořeněné?

Cítila jsem se dlouho. Stěhovala jsem se od svých 18 minimálně 15x, to je, na co jsem si vzpomněla. Pořád s báglem na zádech a nikde svou vlastní postel. Výhodu to mělo v tom, že jsem si kdekoliv zvykla, ale nikde se nezabydlela. Nic z těch provizorií se nedalo považovat za domov. Nic jsem nezabydlovala, většinou jsem existovala v takových holobytech.
Nakonec se kruh uzavřel a já se vrátila tam, odkud pocházím. Hafo známých, žádní kamarádi. Řekla jsem si, že bych ty lidi měla trochu víc poznat. Že bych neměla pořád utíkat. Že bych měla zkusit, co se stane, když někde zůstanu dýl.
Pak jsme začali s mužem opravovat dům po jeho prarodičích, ale v podstatě jsme pořád ve stejné lokalitě a vídáme se se stejnými lidmi, jako předtím. Hrozně moc se to posunulo k lepšímu. Ve všem. Občas mě bere, že bych zvedla kotvy, takovej neklid, ale myslím, že už nikam nepojedu(pokud se nerozvedu, dům je muže).