Ze zatrpklého člověka zase optimista

Zažily jste někdy někoho, kdo byl vysloveně už rezignovaný, zatrpklý vlivem nepřízně v životě, třeba špatného partnerského vztahu a pak jako zázrakem rozkvetl, i přestože už byl zatrpklý, povedlo se mu nějak úsilí nebo náhodou změnit život, třeba najít nového partnera a on se z toho dostal?

U mužů zatrpklost moc často nevídám, spíš souvisí s profesí, když třeba letitého schopného pracovníka odstaví nebo propustí.

Ale už žen jsem si všimla, že mají k zatrpklému postoji větší sklony, že když nemají možnost nebo síly nějak řešit třeba svůj partnerský vztah, tak nějak "kysnou", jsou pesimistky, i na vizáži se to projeví, nemají moc radost ze života.
Někdy je to na nich poznat na první pohled - takové svěšené koutky úst, pohled, mluva.

co si tak uvědomuju, zažila jsem jen jeden, dva případy po létech "rozkvetlé" ženy - jedna našla seberealizující práci a zbavila se ubíjející rutiny, druhá zdědila nějaký majetek a mohla se osamostatnit od ubíjejícího vztahu. Kupodivu, asi jak se proměnila, tak byla vnitřně spokojenější a objevil se i nový vztah.
No, třeba by ten vztah přišel i tak, nevím, ale je fakt, že ze zatrpklosti se člověk babrá spíš špatně, protože do ní většinou sklouzne v okamžiku, kdy má pocit, že jeho situace už nemá východisko.

Máte nějakého takového "rozkvetlého" člověka v okolí?